Moldava - nekoneČná stanice

KONCEPT

REŽIE

VEDENÍ PROJEKTU

25 / 06 / 2021 / 60m

Autorský česko-německý projekt realizovaný na nádraží Moldava v r. 2021. Skrze performance, instalace, hudbu, světlo a autorský text přiblížil paměť 150 let staré budovy nádraží a přilehlého okolí. Diváci mohli vstoupit do jinak nepřístupných prostor budovy, kde se symbolicky setkali s truhláři, Vietnamskou komunitou, dávnými celníky, neutěšenou současností, Adolfem Branaldem a průřezem historie celého nádraží. Cílem projektu bylo připomenout význam i historickou hodnotu místa, oživit vztahy se sousedy českými i německými, rozmělnit hranice a podpořit znovuobnovení trati do Německa.

Projekt vznikl za podpory:

MKČR, SFK, Česko-německého fondu budoucnosti, Datavision

TVŮRČÍ TÝM

Koncept, režie: Veronika Vaculíková

Dramaturgie: Viktorie Knotková

Sound design: Matouš Hukela

Scénografie: Dáda Němeček

Kostýmy: Alex Mo

Light design: Martin Špetlík

Produkce: Eva Roškaňuková, Gabriela Kolečková

Doprovodný text: Akin Emanuel Sipal

Účinkují: Lukáš Borik, Anežka Hessová, Andrej Lyga, Lukáš Šimon, Vi Huyen Tran, Markéta Vacovská

REFERENCE

Odkrývání a hojení historických traumat uměleckou imaginací je osvědčená a účinná metoda. Veronika Vaculíková a její spolupracovníci našli v krajině, na pomezí Česka a Německa symbolickou lokalitu nádraží, která v minulosti fungovala jako tranzitní prostor, propojující transportní uzel, místo obchodu či výroby. Moldava je místo hluboké paměti, z níž lze vyzvednout uměleckými prostředky příběhy, připomenout uťatou kontinuitu a v lepším případě přispět k jejímu navázání. Taková je funkce umění – skrze příběhy, emoce, citlivost a imaginaci přispět k léčení bolesti a připomínce či obnově hodnot.

Jana Návratová
kulturní manažerka, publicistka

Dobré ráno, nedá mi to a musím vám napsat své pocity po včerejšku. Upřímně jsem nečekala, že bude zpřístupněna téměř celá budova, nenásilně se dozvíme něco z dějin a jestě uvidíme umění, které není prvoplánově podbizivé. Mělo to užasnou atmosféru a mám radost, že se někdo snaží Krušné hory oživit citlivým způsobem. Fandím vám a pokud zase bude podobná akce poblíž, ráda se podívám.

Tereza Šámalová

divačka

NA SEVER, KDE KONČÍ KOLEJE

Nádraží v Moldavě v Krušných horách bylo poslední na české straně než vjel vlak do Saska. Po válce se spojení přerušilo. Nyní se zdá, že snaha opravit nádraží a obnovit česko-německý spoj míří k dobrému konci. Dříve než vlak v budoucnu zase podjede hraniční most, si však nádraží vyhlédla performerka, herečka a tanečnice VERONIKA VACULÍKOVÁ pro site-specific projekt MOLDAVA - NEKONEČNÁ STANICE. S uměleckým týmem oživila budovu tancem, hudbou, zpěvem, výtvarnou akcí i výstavou o historii nádraží od jeho zprovoznění pro přepravu uhlí v roce 1884. Od pátku 25. června se tu mohli diváci po tři večery napojit na historické i osobní asociace, třeba prostřednictvím tance Markéty Vacovské v místnosti omlácené na cihly. Umělci přišli a odešli, nadějná obnova trati ale stojí za další pozornost. A divoká okolní krajina si říká o to, aby se stala cílem letních výletů.

Jana Bohutínská

divadelní kritička